80 %
Dream Theater - Parasomnia
Dream Theater se bez zakládajícího člena, bubeníka Mikea Portnoye, museli obejít třináct let. Tento čas strávil na bubenické stoličce...
90 %
FKA twigs - Eusexua
FKA twigs sice stále můžeme zařadit do bezbřehé popové škatulky, její tvorba se ale zcela jistě pohybuje v té výrazně divnější poloze...
80 %
Wardruna - Birna
Hudební kořeny norského muzikanta Einara Selvika vyrůstají z black metalu - coby Kvitrafn čtyři roky bubnoval v nesvatých provokatérech...
80 %
Lambda - XIII
Lambda slova nikdy nepotřebovala, ale přesto její hudba vypráví. A třetí album - po "Heliopolis" (2019) a "Vere Modus" (2022) - v tomto duchu...
80 %
Ringo Starr - Look Up
country alb od velkých hvězd. Beyoncé, Post Malone, Gwen Stefani a další naskočili na žánrovou vlnu s větším či menším úspěchem. Pak...
90 %
Ethel Cain - Perverts
Ethel Cain - jak neobvyklé jméno! Tedy v tomto případě pseudonym. Už podle něj se dá usuzovat, že nepůjde o žádnou rychlokvašku, ale o...
22.11.2016 - 23:20 | mrkvivit
Když jsem před pár lety na nějakém pirátském fóru narazil na MP3 označenou jako "krautrock z Chile" nemohl jsem si to neposlechnout. A když jsem pak o pár týdnů později někde spatřil upoutávku ke koncertu Föllakzoid na Strahovské Sedmičce, myslel jsem že mě šálí zrak. Že se tu někdy objeví zrovna tahle cháska bych se nenadál. Po koncertě jsem od kapely krom perfektního trika zakoupil i originál "II", abych ulevil svědomí :-)
Deska "II" obsahuje pět zářezů, zato však v duchu nejlepší krautrockové tradice pěkně rozmáchlých. Rukopis a tvůrčí prostředky kapely se dají odhalit poměrně rychle: úsporné nástrojové obsazení (kytara, zpěv, basa, bicí, klávesy) zato však mraky efektů, především echa (včetně zpěvových) a delaye, minimalistické skladby a hypnotická repetitivnost. Bubeník hraje paličkami na tympány, takže jsou rozostřené i bicí. Klávesové efekty pak dokonají dílo psychedelické zkázy. Přes to všechno ale hudba Föllakzoid není monotónní. Pokud se člověk v klidu usadí, dá si tu práci a pozorně poslouchá, objeví mikrosvět pod povrchem, kde se odehrávají ty zásadní, byť mnohdy sotva postřehnutelné "věci".
No a pokud by si někdo chtěl poslech zpestřit nějakým vizuálem, je tady famózní videoklip k patnáctiminutové závěrečné skladbě Pulsar.
Už aby zase někdy přijeli!