Chinaski patří bezesporu k nejúspěšnějším tuzemským skupinám. Jejich úspěšnou kariéru započaly už první desky z devadesátých let, zvládli také přechod do nového tisíciletí a každé album nabídlo alespoň nějaký hit kralující českým rádiím. Malátného parta uměla skvěle vyplnit díru tuzemského mainstremu a nabídnout fanouškům a rádiím to, co chtěli slyšet - chytlavý kytarový pop rock s výraznými refrény. Jenže pod slupkou fungujícího tělesa se objevily problémy, které vykrystalizovaly před dvěma lety, kdy Malátný k překvapení všech oznámil obměnu sestavy.
Novinka "11" to tak bude mít těžké. Mnozí se s odchodem výrazné dechové sekce a bubeníka Oty Petřiny jen těžko smiřují - vždyť právě barvité aranže utvářely onen jedinečný zvuk kapely po mnoho let. Ten Malátný na jedenáctce výrazně okleštil a nabídl základní instrumentální sestavu basa, kytara, bicí.
Přesto Chinaski na novince nepřitvrdili. Naopak si zakládají na baladách s atmosférou melancholičtější, než dosud bylo zvykem. Ubylo také rádiovějších písní s hitovým potenciálem, které by zafungovaly na první poslech. Výjimkou je snad asi hudebně nejklasičtější "Láska a data" hrající do noty hlavně emotivnějším posluchačům, tedy zejména ženskému publiku.
Silnějším momentem jsou také úvodní "Schody", které má na svědomí slovenský textař a autor Vlado Krausz, který je známý svou spoluprací s IMT Smile či Pehou. Právě jeho text je z novinky tím... číst dále
Chinaski patří bezesporu k nejúspěšnějším tuzemským skupinám. Jejich úspěšnou kariéru započaly už první desky z devadesátých let, zvládli také přechod do nového tisíciletí a každé album nabídlo alespoň nějaký hit kralující českým rádiím. Malátného parta uměla skvěle vyplnit díru tuzemského mainstremu a nabídnout fanouškům a rádiím to, co chtěli slyšet - chytlavý kytarový pop rock s výraznými refrény. Jenže pod slupkou fungujícího tělesa se objevily problémy, které vykrystalizovaly před dvěma lety, kdy Malátný k překvapení všech oznámil obměnu sestavy.
Novinka "11" to tak bude mít těžké. Mnozí se s odchodem výrazné dechové sekce a bubeníka Oty Petřiny jen těžko smiřují - vždyť právě barvité aranže utvářely onen jedinečný zvuk kapely po mnoho let. Ten Malátný na jedenáctce výrazně okleštil a nabídl základní instrumentální sestavu basa, kytara, bicí.
Přesto Chinaski na novince nepřitvrdili. Naopak si zakládají na baladách s atmosférou melancholičtější, než dosud bylo zvykem. Ubylo také rádiovějších písní s hitovým potenciálem, které by zafungovaly na první poslech. Výjimkou je snad asi hudebně nejklasičtější "Láska a data" hrající do noty hlavně emotivnějším posluchačům, tedy zejména ženskému publiku.
Silnějším momentem jsou také úvodní "Schody", které má na svědomí slovenský textař a autor Vlado Krausz, který je známý svou spoluprací s IMT Smile či Pehou. Právě jeho text je z novinky tím nejzdařilejším a nejpoetičtějším. Spojení se sousedními IMT Smile se ještě zopakuje ve skladbě "Osud", ve které si zahostovali právě jejich členové. Písni vtiskli poměrně výrazný rukopis, a je tak charakterističtější právě pro jejich tvorbu než pro tvorbu Chinaski. Objevila se ostatně už na jejich kolekci "Budeme to stále my" z roku 2018.
Z novinky zaujme ještě duet s Jitkou Čvančarovou "Dokonalá chvíle", která byla napsána pro divadelní hru "Kleopatra", ve které herečka a zpěvačka hraje právě s Malátným. Balada se od zbytku nahrávky odlišuje svou snovou atmosférou a příjemně zvuk novinky zpestřuje. Zklamáním je textově příliš plochá ekologická agitka "Kapradí" a hudebně nezajímavý přepis Gellnerovy básně "Napsala mi psaní", který působí jako zbytečný b-singl.
Na albu se podíleli také známí zahraniční producenti Sacha Skarbek (James Blunt, Adele) a Reinhold Mack (Electric Light Orchestra, Queen), je ale otázkou, jak významně se na zvuku novinky podíleli a co dílu ve výsledku přinesli.
Celkový dojem z "11" je spíš rozpačitý. Dechová sekce citelně chybí, hudbě Chinaski dodávala na pestrosti a zvukové bohatosti. Vzhledem ke krátké stopáži, jen lehce přesahující půlhodinu, zklame také málo skutečně výrazných skladeb - na minulé, velmi povedené studiovce "Není nám do pláče" jich bylo podstatně víc. Naopak potěší střídmost a absence lacinějších hitovek typu "Víno", deska tak má klubovější ráz. Nezbývá než vyčkat, kam se další cesty naší úspěšné party v dalších letech uberou.
Komentáře