Red Hot Chili Peppers - Blood Sugar Sex Magik

Nevěřím. Letošní dvacetileté výročí od vydání majstrštyku Blood Sugar Sex Magik se obešlo bez pompézních oslav a tradičních zvyklostí? Bez okázale luxusní reedice s remasterovaným zvukem a pytlem bonusů, případně zlatou stříkačkou s pár gramy nejlepšího kalifornského heroinu pro nejvěrnější členy fanklubu? Škoda, zřejmě na sebe veškerou pozornost strhla příprava a vydání nového materiálu. Anebo se Kiedisovi nechtělo hrabat v minulosti?

Pamatujete. Začátek devadesátých, sobota podvečer, za sebou kačera, a jestli váš táta za něco stál, právě jste místo večerníčku sledovali na třetím kanále české televize (OK3) hudební pořad Dr. Heavy and Mr. Hard, převzatý z francouzského MCM. Že ne? A fousy, už vám rostou? Ještě že máte mě. Zlaté časy. Mlíko se zrovna přestalo prodávat v igelitových pytlíkách, telefon měl šňůru do zdi a čtyřmístné volací číslo, internet v nedohlednu a v ulicích to konečně přestávalo vypadat jako pár let po válce. Ke kámošům bohatších rodičů se chodilo koukat na voiceoverem dabované véháesky s filmy pozdějšího kalifornského guvernéra nebo s pornem, facebook byl stánek s pivem u rybníka a kdo měl anténu na MTV (a holku a martensky), byl královnou maturitního večírku.

Pupkem světa pro každého normálního teenagera byl Seattle, v kostkovaných košilích se chodilo i spát, a když se díky Kurtovi stal grunge přes noc pojmem a otevřel tvrdší muzice vrata mainstreamu, nebyl problém potkat na MTV nebo MCM (jehož vysílání kdoví proč občas přebírala ČT) v pravidelných rotacích nejenom Smells Like Teen Spirit, Even Flow nebo geniální Jesus Christ Pose, ale i spoustu jiných zajímavých kapel. Jednou z nich byli Red Hot Chili Peppers, kluci, kteří si pletli trenýrky s ponožkama.

Dr. Heavy and Mr. Hard byl klasický hard’n’heavy magazín, malá náplast pro ty, kteří neměli přístup k MTV, v té době poklad. Holky, fotbal, všechno muselo stranou. Klipy, rozhovory, záběry z koncertů, Nirvana měla díky Nevermind reportáž z každého uprdnutí, stejně jako pitomci z Metalliky, kterým zrovna vyšlo černé album s hadem v dolním rohu. Seattle, Faith No More, Rage Against the Machine a další a další. Tam jsme se seznámili.

Give It Away byla podaná ruka a já jim zobal z dlaně, love is free, love me, say hell yes. Neuvěřitelný groove, funkrockové třeštění, Kiedisovy štěkané rýmy a stejně energické černobílé video francouzského režiséra Stéphana Sednaouiho (Massive Attack, U2) s muzikanty natřenými stříbřenkou. Nesmrtelný song i nesmrtelné album, jak se záhy ukázalo. Jeden hit za druhým, past vedle pasti. Suck My Kiss s Fleovými ostrými funky údery a melodickými brejky musí znát i srnky v lese, Under the Bridge i pozpátku, bláznivá Sir Psycho Sexy, Breaking the Girl... Bylo mi šestnáct a nutně jsem potřeboval vypadat jako Kiedis. Chtěl jsem mít vlasy a tetování jako Kiedis, chtěl jsem zpívat jako Kiedis, chtěl jsem ženský, co měl Kiedis. A kdyby na to tenkrát přišlo, klidně bych mu pral i tu ponožku.

Každá nová deska Red Hot Chili Peppers s sebou přináší prohlášení, že všichni členové kapely jsou čistí jako lilie, že při nahrávání vládla neuvěřitelná pohoda a kluci že nebyli nikdy šťastnější, následovaná dovětkem, že u minulého alba to bylo trochu jinak. A pak jim věřte. Blood Sugar Sex Magik je ale deska, kdy jim věřit musíte. Nejenže je to vidět v černobílém dokumentu Funky Monks, který v průběhu nahrávání natočil Gavin Bowden, ale ona proklamovaná pozitivní nálada a čirá euforie ze skládání je z alba slyšet. Jako by se všichni zhluboka nadechli čerstvého vzduchu. Třeba mladíček Frusciante. Na předchozím albu Mother’s Milk se teprve rozkoukával a byl příliš svázaný respektem k Hillelu Slovakovi, ale na Blood Sugar Sex Magik už střílí ostrými a jeho nápady jsou stavebními kameny většiny songů. Už jsem jinde psal, že ten člověk musel vyměnit s ďáblem duši za talent. Jinak si totiž neumím představit, že mu v hlavě po několikaleté heroinové závislosti nezůstala fašírka, ale génius.

Jestli se na atmosféře nahrávání odrazila drogová umírněnost po předávkování Slovaka nebo zafungovala vzájemná, dosud neopotřebovaná interakce všech zúčastněných a genius loci vily iluzionisty Houdiniho, kde pod producentským dohledem Ricka Rubina deska vznikala, vám nepovím. Vzniklo ale nepřekonatelné album. Na Blood Sugar Sex Magik je všechno, co jste potřebovali k přežití adolescentního věku, dokonale vyvážený crossover hudební a crossover emoční, živočišná energie a punková nadrženost ještě převažují nad uhlazenými melodiemi, ale hlavně ta deska (kromě toho, že je skoro celá o sexu) je neuvěřitelně sexy. Nikdy dřív a nikdy potom už Peppers nezněli (a nevypadali) tak rajcovně, uvolněně a přitom přirozeně jako tady. Zlaté časy, říkám to pořád. Znáte to, jak songy z určitých let fungují jako spouštěče vzpomínek?

(Full Moon Magazine #18)