Pokud Oceán dlouze zvažoval, jak zakončit onen comebackový rok, nápad s kompletem "2 ¾" není zcela mimo mísu, i když přidané bonusy skalní fanouškové až tak snadno neskousnou. Nejsou to totiž nějaké archiválie, které by se u této příležitosti pořádně oprášily, ale zcela nové verze starších písní, které známe z jiných projektů nebo dřívějších kapitol fungování této kapely. Jitka Charvátová na sebe zaslouženě strhává pozornost a s odstupem času to vnímám jako logicky funkční ekvivalent, posun do nové etapy, která by měla být ale konečně završena novou deskou (a částečným odepnutím vazeb na minulost).
První reedice "Dva a půlky" z roku 2001 neprošla žádným masteringem a byla to spíše dolisovaná variace původního masteru. S vydáním pod jménem "2 ¾" sice nedošlo na zopakování vychytávky s pozlaceným diskem, ale zvuk byl pročištěn a zní mnohem lépe. Konečně se tedy může pochlubit faktem, že po vydání "Dávné země" a "Pyramidy snů" (kromě zmíněných edic ze stejného roku vyšly na CD znovu, ale již bez bonusů) si někdo pohrál i s tímto počinem. Je na něm jednoznačně slyšitelný pokrok, ale i tak, jakmile se dostanete k bonusům, je znát, že dynamika a hlasitost je zcela jinde (výš) a je to rušivý element; vhod přijde ubrání hlasitosti.
Základní část je tedy původní sešlost deseti kompozic, včetně verzí ze singlů vydaných u Supraphonu. Věčná škoda, že někde leží (a práší se na ně) pásky s původní verzí "Dávné země",... číst dále
Pokud Oceán dlouze zvažoval, jak zakončit onen comebackový rok, nápad s kompletem "2 ¾" není zcela mimo mísu, i když přidané bonusy skalní fanouškové až tak snadno neskousnou. Nejsou to totiž nějaké archiválie, které by se u této příležitosti pořádně oprášily, ale zcela nové verze starších písní, které známe z jiných projektů nebo dřívějších kapitol fungování této kapely. Jitka Charvátová na sebe zaslouženě strhává pozornost a s odstupem času to vnímám jako logicky funkční ekvivalent, posun do nové etapy, která by měla být ale konečně završena novou deskou (a částečným odepnutím vazeb na minulost).
První reedice "Dva a půlky" z roku 2001 neprošla žádným masteringem a byla to spíše dolisovaná variace původního masteru. S vydáním pod jménem "2 ¾" sice nedošlo na zopakování vychytávky s pozlaceným diskem, ale zvuk byl pročištěn a zní mnohem lépe. Konečně se tedy může pochlubit faktem, že po vydání "Dávné země" a "Pyramidy snů" (kromě zmíněných edic ze stejného roku vyšly na CD znovu, ale již bez bonusů) si někdo pohrál i s tímto počinem. Je na něm jednoznačně slyšitelný pokrok, ale i tak, jakmile se dostanete k bonusům, je znát, že dynamika a hlasitost je zcela jinde (výš) a je to rušivý element; vhod přijde ubrání hlasitosti.
Základní část je tedy původní sešlost deseti kompozic, včetně verzí ze singlů vydaných u Supraphonu. Věčná škoda, že někde leží (a práší se na ně) pásky s původní verzí "Dávné země", demáče a několik skladeb, které v té době zněly na koncertech a oficiálně nenašly prostor na žádném cédéčku; pár jich je zmíněno v této recenzi. K bonusům se přišlo snadnější cestou - přearanžováním a novým nazpíváním trojice "Nic blíž, nic dál", "Vždyť stačí" a "Vidiny". První z nich se dočkala transformací vokálů Jitky do autotune, což mi nepřijde jako dobrý nápad. "Vždyť stačí" dostala hlavní prostor na "Dévě" Dušana Vozáryho a její úprava zůstala zakleta v jejím stínu, vytratilo se kouzlo. "Vidiny" pocházejí z třetího alba "Noc a den" dalšího projektu - Fiction, sice zde chybí Mejla Hlavsa, ale nápad jí dodat nový kabát má své pochopitelné určení (svým způsobem to je fajn vzpomínka).
Sice se na "2 ¾" udělalo mnohem více práce než před deseti lety, ale mohlo to dopadnout ještě lépe - stačilo drobet více snahy a trpělivosti nad archivem. Oceán, doufejme, udělal tečku za bilancováním, jež dovršil tímto dovětkem, oživením na pódiích a dospěl k momentu, kdy ucelené těleso musí zákonitě vydat nový materiál a stvrdit, že vyřčené plány nejsou jen pár slov do větru.
Ale je fajn, že ona původní "Dva a půlka" se dá konečně i poslouchat...
Komentáře