Mým snem je vidět naživo System Of A Down. To zatím není ani teoreticky možné, takže jsem před dvěma lety dal zavděk alespoň koncertu Serje Tankiana v Ostravě. Bylo to zábavné, Serj vypadal jak ďábel a jeho klaunovské vystupování tomu ještě přidalo. Tehdy se mi příliš nelíbila dopropovodná kapela nebo nazvučení, neboť se jaksi ztratil původní zvuk písniček a byl to místy jen přehučený rock. Nyní ale máme unikátní možnost písničky z alba "Elect The Dead" slyšet bez řinčejících nástrojů, v orchestrálním provedení.
Serj totiž loni v březnu zavítal do novozélandského Aucklandu, aby s tamějším filharmonickým orchestrem přichystal jedinečné vystoupení, které zachytí pro DVD a CD. Hlediště Aucklandské radnice, respektive jejího koncertního sálu, se naplnilo fanoušky arménského muzikanta a pódium obsadilo sedm desítek instrumentalistů v čele s dirigentem Hamishem McKeichem. K Serjovi si přisedl na akustickou kytaru Dan Monti, který v jeho labelu Serjical Strike figuruje také jako producent. Pět kameramanů bylo připraveno a "Elect The Dead Symphony" mohlo začít.
Upřímně, po zhlédnutí DVD jsem hodně začal zvažovat účast na červnovém koncertě v Praze. Neobávám se výkonu Českého národního symfonického orchestru, stejně jako Aucklandská filharmonie bude jistě hrát přesvědčivě. Jde o projev Serje. Někdy až tak moc zamečí nebo pronikavě vyřvává, že chcete ztlumit zvuk. S orchestrem za zády to totiž oproti studiové verzi mnohem více vynikne. Serj... číst dále
Mým snem je vidět naživo System Of A Down. To zatím není ani teoreticky možné, takže jsem před dvěma lety dal zavděk alespoň koncertu Serje Tankiana v Ostravě. Bylo to zábavné, Serj vypadal jak ďábel a jeho klaunovské vystupování tomu ještě přidalo. Tehdy se mi příliš nelíbila dopropovodná kapela nebo nazvučení, neboť se jaksi ztratil původní zvuk písniček a byl to místy jen přehučený rock. Nyní ale máme unikátní možnost písničky z alba "Elect The Dead" slyšet bez řinčejících nástrojů, v orchestrálním provedení.
Serj totiž loni v březnu zavítal do novozélandského Aucklandu, aby s tamějším filharmonickým orchestrem přichystal jedinečné vystoupení, které zachytí pro DVD a CD. Hlediště Aucklandské radnice, respektive jejího koncertního sálu, se naplnilo fanoušky arménského muzikanta a pódium obsadilo sedm desítek instrumentalistů v čele s dirigentem Hamishem McKeichem. K Serjovi si přisedl na akustickou kytaru Dan Monti, který v jeho labelu Serjical Strike figuruje také jako producent. Pět kameramanů bylo připraveno a "Elect The Dead Symphony" mohlo začít.
Upřímně, po zhlédnutí DVD jsem hodně začal zvažovat účast na červnovém koncertě v Praze. Neobávám se výkonu Českého národního symfonického orchestru, stejně jako Aucklandská filharmonie bude jistě hrát přesvědčivě. Jde o projev Serje. Někdy až tak moc zamečí nebo pronikavě vyřvává, že chcete ztlumit zvuk. S orchestrem za zády to totiž oproti studiové verzi mnohem více vynikne. Serj si se svým hlasem parádně hraje, některé jeho polohy ale prostě neoceňuji.
Set koncertu čítá čtrnáct položek. Deset z nich pochází z původního "Elect The Dead", chybí pouze "Praise The Lord And Pass The Ammunition" a překvapivě i singlová "The Unthinking Majority". Z bonusového CDčka limitované edice alba pocházejí "Blue" a "Falling Stars". Úplnou novinkou jsou "Gate 21" a "The Charade", která pak ve studiové verzi hraje v titulcích. Škoda, že na audio CD chybí.
Má oblíbená "Lie Lie Lie" je i na koncertě jednou z nejnápadnějších skladeb, Serj při ní hodně šaškuje a místo ženského výkřiku z alba zde zaúpějí housle. "Money", kterou naopak příliš nemusím, zde patří k nejpovedenějším. Zásluhu na tom má John Psathas, který orchestrální verze připravil. Serj jej na koncertě pozval uvést poslední píseň "Beethoven's Cunt". Po ní si ale ještě publikum vytleskalo přídavek, nejúspěšnější singl "Empty Walls". Pak vás ale čekají pouze titulky a šestiminutové video ze zákulisí, což je docela málo. Alespoň fotogalerie navíc se dala jednoduše dodat.
O obrazu jde napsat jediné: DVD kvalita. Kdo sleduje moderně kódovaný HD obsah, toho už dnes MPEG2 obraz s nízkým rozlišením prostě nezaujme. Zvláštní je, že DVD je bezregionové, resp. regionu 0, což je neoficiální označení toho, že lze spustit na celém světě. Důvod jsem nalezl rychle: video je totiž v NTSC formátu, tedy v rozlišení 720x480 a frameratu 29.97 (místo PALovského 720x576 a 25FPS). Nedokážu říct, jestli to nemůže některým přehrávačům dělat problémy. Zvuk je v 5.1 Dolby Digital (AC-3) nebo Linear PCM stereo. Na hloubkové prověření jeho kvality nemám prostředky.
Do celkového hodnocení je nutné promítnout všechny faktory. Vystoupení samotné by bylo na 7/10. Téměř absence bonusů je bod dolů, zastaralost formátu DVD je další bod dolů, přítomnost audio-only CDčka jsou dva body navrch, bohužel v ČR klasicky dvakrát dražší cena než jinde jsou další dva body dolů. Ale kašleme na počítaní bodů, takové sety si stejně kupují jen fanoušci. Pro ně si Serj vyřval lehce nadprůměrné hodnocení.
Komentáře