Katapult - Zlatá kolekce essential
Tracklist
- 1. CD1: Jen jednou dostat šanci
- 2. Svobodárna
- 3. Až...
- 4. Lesní manekýn
- 5. Tichá pošta
- 6. Půlnoční závodní dráha
- 7. Šel zvolna
- 8. Hlupák váhá
- 9. Katapult
- 10. Modrý z nebe
- 11. V tomhle nejedu
- 12. Chodníkový blues
- 13. Všechno nebo nic (All Or Nothing)
- 14. Když (srdce puls)
- 15. Někdy příště
- 16. Made in Rock 'n' Roll CD2: Blues
- 17. Já nesnídám sám
- 18. Jsou špatný dny...
- 19. Neplač lásko (Nie placz Ewka)
- 20. Dvě růže krepový
- 21. Vojín XY hlásí příchod
- 22. Rovnováha
- 23. Máš na boku chmýří
- 24. Věřím ti jak blázen
- 25. Třináctá komnata
- 26. Smutná nevěsta
- 27. Blues o výkladní skříni
- 28. Buldozer Stalinec
- 29. Oči
- 30. Čím starší
- 31. tím mladší
- 32. Sonet 66 (Ale wkolo jest wesolo)
- 33. Holubí dům (No vocal) CD3: Vlaky v hlavě
- 34. Každé ráno...
- 35. Věstonická Venuše
- 36. S pomocí přátel
- 37. Inzerát
- 38. Znám podobu tvou pravou
- 39. Veletok
- 40. Rock and Roller
- 41. Každý kluk
- 42. Láska na první pohled
- 43. Každej den a každou noc
- 44. Casablanca
- 45. Metrosexuál
- 46. Pořádnej beat
- 47. Živýho mě nedostanou
- 48. Kladivo na život
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Málokterá formace budí i po tolika letech na scéně takové vášně jako Katapult. Na jedné straně je úspěch, hity, sláva, Zlatí slavíci ve vitríně a horda prodaných desek, na straně druhé zase narážky na horší instrumentální vybavenost, jednoduchost melodií a příhody, které se leckdy zdají až neuskutečnitelné. Tak kde je pravda?
Jak se zdá, asi někde na půli cesty. Hity u táboráku od Katapultu nepochybně znějí a mezi ty nejomílanější patří "Někdy příště", "Hlupák váhá", "Vojín XY hlásí příchod" či "Já nesnídám sám". Radši ani nezmiňuji "Smutnou nevěstu", která je už na několikátém kompilátu za sebou ve slabé koncertní verzi. Katapult ve druhé polovině sedmdesátých let využil toho, že totalitní režim po rockové muzice šel jako slepice po flusu, a tak fanoušci rockové hudby vzali zavděk snad všemu, co rockem jen trochu zavánělo. Ani Katapult však neměl vždy u režimu na růžích ustláno.
Olda Říha možná i kvůli tomu, že to není žádný špičkový kytarista, skládal hity vesměs na tři akordy, ale písně to nebyly špatné, měly příběh, nosnou linku. Tím víc se musel člověk podivit nad tím, když v devadesátých letech začal točit instrumentálky. I na tomto výběru lidem, kteří se mu posmívají, že je mistrem světa v sólu na kytaru na jednu strunu, přilévá vodu na mlýn zbytečným instrumentálním bonusem "Holubí dům". Další novinkou je zhudebněný "Sonet 66" a tady je potřeba napsat, že k tomu, aby Říhův pěvecký výkon... číst dále
řadové album
2018
50 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře