Členové skupiny Hanggai sice mají čínské občanky a dali se dohromady v Pekingu, potenciálnímu zájemci o jejich muziku ale určitě jako směrovka lépe poslouží klíčové slovo Tuva. Oblastí, kterou se Hanggai rozhodli prozkoumávat, je totiž mongolská lidová hudba, která má s tvorbou světoznámých tuvinských kapel Huun-Huur-Tu nebo Yat-kha společného víc než s čínskými tradicemi (že se ale obě teritoria navzájem ovlivňují, je jasné). Také tady se setkáváme s podobnými styly hrdelního zpěvu, podobným nástrojovým vybavením, podobnými náladami. V písních Tuvinců i Mongolů se ozývá duše národů, které jsou zvyklé vnímat svět ze sedla koně. Část skupiny Hanggai pochází z čínské provincie Vnitřní Mongolsko a svoje civilizací napůl pohřbené pastevecké kořeny se jala odhalovat právě pomocí hudby.
Hanggai prosluli mísením tradičních postupů s rockovými, podobně jako Kuvezinovi Yat-kha, ale jejich debut nazvaný jednoduše Introducing Hanggai takové fúze zatím jen nesměle naznačuje. V této fázi má skupina blíž k folklórnějšímu přístupu Huun-Huur-Tu. Zcela převažují akustické nástroje v čele s dvoustrunnými houslemi morin-khuur, které jsou pro stepní oblasti střední Asie stejně charakteristické jako například kora pro západní Afriku. Koketování s vlivy západní pop music spočívá zatím jen v drobných detailech jako je twang kytara v písni Five Heroes, jemná elektronika v ukolébavce Borulai nebo využití banja, které ale s původními nástroji souzní... číst dále
Členové skupiny Hanggai sice mají čínské občanky a dali se dohromady v Pekingu, potenciálnímu zájemci o jejich muziku ale určitě jako směrovka lépe poslouží klíčové slovo Tuva. Oblastí, kterou se Hanggai rozhodli prozkoumávat, je totiž mongolská lidová hudba, která má s tvorbou světoznámých tuvinských kapel Huun-Huur-Tu nebo Yat-kha společného víc než s čínskými tradicemi (že se ale obě teritoria navzájem ovlivňují, je jasné). Také tady se setkáváme s podobnými styly hrdelního zpěvu, podobným nástrojovým vybavením, podobnými náladami. V písních Tuvinců i Mongolů se ozývá duše národů, které jsou zvyklé vnímat svět ze sedla koně. Část skupiny Hanggai pochází z čínské provincie Vnitřní Mongolsko a svoje civilizací napůl pohřbené pastevecké kořeny se jala odhalovat právě pomocí hudby.
Hanggai prosluli mísením tradičních postupů s rockovými, podobně jako Kuvezinovi Yat-kha, ale jejich debut nazvaný jednoduše Introducing Hanggai takové fúze zatím jen nesměle naznačuje. V této fázi má skupina blíž k folklórnějšímu přístupu Huun-Huur-Tu. Zcela převažují akustické nástroje v čele s dvoustrunnými houslemi morin-khuur, které jsou pro stepní oblasti střední Asie stejně charakteristické jako například kora pro západní Afriku. Koketování s vlivy západní pop music spočívá zatím jen v drobných detailech jako je twang kytara v písni Five Heroes, jemná elektronika v ukolébavce Borulai nebo využití banja, které ale s původními nástroji souzní tak dokonale, jako by se rovněž narodilo na stepi.
Jestliže album není násilnou modernizací mongolského folklóru, není ani opakem, tedy pro Evropana těžko stravitelným etnomuzikologickým exponátem nám vzdálené kultury. V citlivém podání Hanggai ty písně hovoří univerzálním jazykem aniž by se podbízely. Aranže nepřekračují akustický rámec, ale dokážou být velmi pestré. Tou nejspolehlivější návnadou pro uši posluchače odkudkoli jsou ale samotné nápěvy skrývající v sobě důvěrnost i exotickou nepolapitelnost. Nechybějí energické písně v typickém „jezdeckém“ rytmu (My Banjo and I, Wuji), jemná lyrika (Haar Hu, Borulai) i dramatická epika (Five Heroes), melodie s až obřadním nádechem (Yekul Song) i rozverné halekačky (Zhaoderen Nana, Drinking Song). Přístup skupiny k tradicím je nevykalkulovaný, poctivý a zároveň vstřícný k laickému posluchači. Introducing Hanggai je excelentní debut a to nejlepší má teprve přijít.
Komentáře