Robyn - Body Talk Pt. 2

Robyn dala začátkem roku slib, že letos vydá tři nové desky. Jakkoliv nadsazeně to mohlo znít, nejspíše k tomu opravdu dojde. Do obchodů se totiž právě dostává "Body Talk Pt. 2". Druhý díl je s tím prvním spojen několika paralelami, a přesto v sobě skrývá něco navíc. Většina styčných bodů však zůstala nezměněna - Robyn je stále svá, radikálně se neodklonila od svého zajetého stylu a stále má čím překvapit.

Jak už bylo zmíněno v perexu, nová nahrávka disponuje stejně jako jednička osmi songy. Opět se to zdá trochu málo, ale mějme na paměti, že nás ještě jedno album čeká a výsledný koncept se pak bude skládat z čtyřiadvaceti kousků, což už je pořádná nálož. Charismatická (a lehce poťouchlá) Švédka do celého alba otiskla zcela jasně kus své osobnosti - celkem jasně zde vystupuje její záliba v hip hopu (nejjasněji patrná na její dikci), popu a klubovém řádění. S vlastním labelem jde proti hlavnímu (electropopovému) proudu, a hudbu si tak může dovolit dělat bez diktátu velké společnosti.

Není zatížena potřebou velkých hitů ani vypilované image, přesto je snadno rozeznatelná a každou její písničku poznáte už podle pár úvodních (retro) beatech. Unikátní sound je tak jednou z jejích zbraní, která se nepodaří vypěstovat jen tak někomu. Už úvod pálí na první dobrou s osmdesátkovou juchačkou "In My Eyes" a pokračuje s optimistickou "Include Me Out". Při jejím začátku nám upravený hlas přesně napoví, z čeho seveřanka svoji muziku vaří "It is really very simple. Just a single pulse, repeated at a regular interval." Opravdu to není o moc složitější - několik málo beatů a samplů, vrstvené vokály, klenutá melodie a občas i absence výraznějšího refrénu - Robyn si dokáže poradit i bez něj.

V úvodu jsem zmiňoval paralely - jednou z nich je i návrat songu "Hang With Me", který zde slouží jako pilotní singl, na minulé desce se nacházel ve své komorní akustické verzi. Některé možná překvapí, že původně celou písničku už dříve nazpívala Paola Bruna, ex-manželka producenta Klase Åhlunda, tudíž se jedná o předělávku. Dalším mostem mezi alby je "We Dance To The Beat", jež svým stylem zjevně navazuje na "Don't Fucking Tell Me What To Do". I na Pt. 2 si na své přijdou milovníci akustické Robyn, album uzavírá "Indestructible" a za pomocí smyčců se zpěvačce podařilo způsobit husí kůži navozující epickou zpověď o nezničitelném nasazení pro nový vztah. Elektronická verze, která jistě přijde na posledním dílu triptychu, tak už teď aspiruje na electropopovou hymnu. V hostování byli Röyksopp z jedničky vystřídáni celkem překvapivě Snoop Doggem v syrové "U Should Know Better" s gangsta feelem. Byla by škoda nezmínit i energickou ódu na bezpečný sex "Love Kills", jeden z vrcholů alba.

Celá novinka nepřekvapivě nemá jediné slabé místo. Předchozí počin nabídl čerstvou a energeticky vydatnou porci severského tanečního electropopu a tato deska (i přes absenci žánrové různorodosti) ho posunula ještě o stupínek výš. Osmičku tak střídá devítka a už teď se těším (a zároveň obávám) celého finále. Jedna věc je jasná - Robyn už nyní tvoří jeden z absolutních vrcholů v rámci žánru.