The Chemical Brothers - Hanna

"Brutální Lolita běží o život." Zřejmě jeden z nejtrefnějších titulků k filmové recenzi všech dob. Ano, tenhle titulek stál nad recenzí k nejnovějšímu filmu Joea Wrighta "Hanna" a autor tímto zdraví Táňu Zabloudilovou do redakce magazínu Toplife. A je si vědom, že titulkem k recenzi soundtracku "Hanny" tohle trumfnout nemůže, a tak si ho drze půjčuje...

... a ještě drzeji pokračuje: "Tento film patří do kina s velkým plátnem a pořádnou zvukovou aparaturou," napsal Eduard Spáčil v recenzi u našeho bráchy a zmínkou o pořádné zvukové aparatuře postavil oslí můstek k recenzi samotného soundtracku. Že ho mají na svědomí The Chemical Brothers, asi neví málokdo, stejně jako to, že existence elektronického jména v titulcích hollywoodského blockbusteru po Daft Punk v "Tron: Legacy" nebo Trentu Reznorovi v "The Social Network" není nikterak šokující. Co šokující být může, že se Chemici se svou "Hannou" vedle francouzských robotů i amerického industrialmana můžou postavit s vypnutou hrudí a hlavou hrdě vztyčenou.

Dokázali totiž umně spojit svůj hudební výraz s tím filmovým. Během dvaceti skladeb se jim za padesát minut daří vybudovat náladu, díky které člověk a) chce film konečně vidět - pokud ho neviděl, b) chce film vidět znovu - když už ho viděl, c) a to hlavně - přestává věřit, že poslouchat soundtracky je jedna z nejzbytečnějších aktivit na zeměkouli.

Na rozdíl třeba ale od zmíněných Daft Punk se obešli bez smyčců. Zůstali tak víc sví. To neznamená, že by Daft Punk na "Tron: Legacy" odvedli špatnou práci. To znamená, že na "Hanně" víc poznáte, že to jsou The Chemical Brothers. Už ty rozjeté backvokály v "Hanna's Theme", už... Spousta momentů připomíná starší tvorbu tohoto dua, ale oproti "Further" to tady nevyznívá ostudně. Je to soundtrack. Můžeme, ale nemusíme k tomu přistupovat jinak, jedno je ale jisté - tady to funguje.

Ve filmu pár míst trošku drhlo - třeba honička mezi přepravními kontejnery si zasloužila údernější, rychlejší, nervnější téma, než je "Container Park"... Ale to jsou detaily. Zvlášť ve srovnání s hlavním tématem anebo chytlavkou na první dobrou "The Devil Is In The Details".

The Chemical Brothers to zkrátka zvládli. A se ctí. Vytvořili soundtrack, který funguje jak ve filmu, tak samostatně. Vytvořili soundtrack, který buduje přesně takovou atmosféru, jakou budovat má. Vytvořili moderní hudební doprovod filmu, jehož poslech rozhodně nepatří mezi jedny z nejzbytečnějších aktivit na zeměkouli. A v životopise se jim to bude hezky vyjímat...