Foo Fighters - There Is Nothing Left to Lose
Tracklist
- 1 Stacked Actors
- 2 Breakout
- 3 Learn to Fly
- 4 Gimme Stitches
- 5 Generator
- 6 Aurora
- 7 Live-In Skin
- 8 Next Year
- 9 Headwires
- 10 Ain't It the Life
- 11 M.I.A.
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
řadové album
1999
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
23.07.2020 - 8:35 | Meca76
Foo Fighters v ich najdostupnejšej a najpohodlnejšej podobe. Títo traja členovia žili v Grohlovom dome vo Virgínii, keď písali a nahrávali album na jar 1999 bez pomoci nahrávacej spoločnosti, po opustení Capitol Records v dôsledku personálnych zmien.
Foo v podstate zachytili zvuk väčšiny pásiem tohto kalibru, ktorý sa snažil vyhnúť strachu, že budú označené ako „vypredané“ alebo príliš „bežné“. Ich chytľavé, pevné melódie zaberajú úder a na konci albumu si človek nemôže pomôcť, ale vcítiť sa do Grohla, keď vrčí fantáziu zanechania všetkého toho, čím sa stal obeťou americkej hudobnej scény.
20.08.2012 - 16:31 | Rey
Pro jistotu hned zkraje: Stacked Actors je nejlepší věc od FF. Naposlouchal jsem je fakt hodně (přived´jsem FF spoustu fanoušků z mýho konzervativněhardrockověgrundgeovýho okolí a měl jsem jiný favority: White Limo, Walk, Bridge Burning,...) - léta před koncertem - minulou středu u hušáka v obejváku - a ještě teď každej den po koncertu. Vyměnil jsem palby za origoše. Stojí to za to. A na závěr větu, která z úst mýho syna padla jako první v tej podivnej neurotickej zatočenej horrorovej chodbě při odchodu z plochy hušákova obejváčku: "Ty vole, ještě že se ta Nirvana rozpadla." Voči navrch hlavy, triko zpocený, nohy bolavý, jazyk přilepenej na patře, ale baterky sakra dobitý...
14.01.2012 - 11:32 | V.Silver
Jestli mají Foo Fighters v diskografii položku, která tam tak úplně nesedí, je jí toto album. Ne proto, že by bylo špatné - chraň Bůh! Ale je jiné. Je pomalejší, zadumanější, osobitější jinak než ostatní. Pro mě tvoří jakousi esenci Foo Fighters, nejdospělejší a nejpropracovanější album, které kdy udělali. Věřím, že ne zdaleka všem se může líbit, že tady jakoby "vyměkli", zvlášť při srovnání s předchozí "The Colour and the Shape" a následující "One By One", jenže právě toto "vyměknutí" by jinak v jejich tvorbě strašně citelně chybělo. A teď mě omluvte, I'm going M.I.A.