"Lidi, zvedněte zadek z gauče, nenechte se ovládat a začněte něco dělat se svým životem!" hlásili rázně The Prostitutes na svojí druhé desce "Hometown Zombies". Byli tenkrát unavení z lidí trávících život u televizní obrazovky, z konzumní společnosti bez názoru. Ani dnes se jejich životní postoje příliš nezměnily, zato se prý dramaticky změnila doba, ve které žijeme: "Svět se vyhrotil a na únavu z okolí není čas. Je potřeba se vzepřít." Nejde však o rozbor bolístek společnosti jednadvacátého století ani politickou či ekologickou agitku, jako spíš o osobní vzdor. Je to vzdor vůči době, v níž společnost nevnímá jasné signály, které k ní přicházejí; popřípadě je vnímá, ale neumí na ně reagovat. "Deaf To The Call", už chápete?
Světoznámý producent Martin "Youth" Glover, na jehož služby se formou internetové sbírky skládali i příznivci kapely (více o celém nahrávání v našem rozhovoru), uchopil jejich momentální rozpoložení za správný konec. Sedl na letadlo, ze španělské Granady dorazil do pražských Dejvic a tady ve studiu Faust během jediného týdne vytvořil autentickou, hlučnou, zvukově navrstvenou a syrovou nahrávku. Zatímco na "Hometown Zombies" se The Prostitutes chtěli líbit, což díky písničkové formě a ohromnému množství žánrových příchutí vyšlo na sto procent, dnes na cokoliv líbivého téměř rezignovali. Naopak, zhmotnili veškerou svoji frustraci a "Deaf To The Call" zní jako pohrdavé odplivnutí, jako znechucené fuck you.
Z... číst dále
"Lidi, zvedněte zadek z gauče, nenechte se ovládat a začněte něco dělat se svým životem!" hlásili rázně The Prostitutes na svojí druhé desce "Hometown Zombies". Byli tenkrát unavení z lidí trávících život u televizní obrazovky, z konzumní společnosti bez názoru. Ani dnes se jejich životní postoje příliš nezměnily, zato se prý dramaticky změnila doba, ve které žijeme: "Svět se vyhrotil a na únavu z okolí není čas. Je potřeba se vzepřít." Nejde však o rozbor bolístek společnosti jednadvacátého století ani politickou či ekologickou agitku, jako spíš o osobní vzdor. Je to vzdor vůči době, v níž společnost nevnímá jasné signály, které k ní přicházejí; popřípadě je vnímá, ale neumí na ně reagovat. "Deaf To The Call", už chápete?
Světoznámý producent Martin "Youth" Glover, na jehož služby se formou internetové sbírky skládali i příznivci kapely (více o celém nahrávání v našem rozhovoru), uchopil jejich momentální rozpoložení za správný konec. Sedl na letadlo, ze španělské Granady dorazil do pražských Dejvic a tady ve studiu Faust během jediného týdne vytvořil autentickou, hlučnou, zvukově navrstvenou a syrovou nahrávku. Zatímco na "Hometown Zombies" se The Prostitutes chtěli líbit, což díky písničkové formě a ohromnému množství žánrových příchutí vyšlo na sto procent, dnes na cokoliv líbivého téměř rezignovali. Naopak, zhmotnili veškerou svoji frustraci a "Deaf To The Call" zní jako pohrdavé odplivnutí, jako znechucené fuck you.
Z novinky tak dýchá od začátku do konce chlad a odtažitost. Klávesy a elektronické linky jsou po většinu času nastavené do jakéhosi tísnivého a temného módu, celkovou náladu pak dokresluje Adrianův zpěv zahalený do mlžného a špinavého oparu. Třeba takové "No One Signs The Blues" nebo "Mr. Anderson" mají až mrazivě hrubý a odosobněný feeling. Podobně je na tom i ukázkově agresivní vypalovačka "Rage", známá už z předchozího živáku "One Two Three Four". A instrumentální úvod otevíráku "All The Money In The World" je zase jako vystřižený z černobílé hororové scény, v níž obří starodávné hodiny zlověstně odtikávají konec světa.
Do celkově pochmurné atmosféry však chvílemi prosvítá i trochu světla. Malou nadějí v tomhle zkaženém světě může být třeba první singl "Heart Of Stone" (pravda, působí trochu vyumělkovaně) nebo další vesele laděná potenciální rádiovka "Walking With Giants". A kdyby to nestačilo, v úplném závěru čeká baladická "Pull It Together", vlastně takový smířlivý happy end.
Doufejme ovšem, že tohle volání vůbec někdo uslyší. Ale kdyby nic jiného, aspoň si The Prostitutes vyventilovali vlastní vztek a frustrace.
Komentáře