Nejprve Ryby a Lord Sauran stvořili prostranství pro Disharmony, v němž vycítili určitá omezení pro téměř soundtracková preludia, která následně vštěpili do projektu Oxyd. Sauron však vykročil ještě dál. Jeho sólová práce pod hlavičkou Headdreamer sklouzává do vod ambientu a hran meditačního new age. Přesto si uchovává cit pro práci s elektronickými zvuky, základy idm a k tomu všemu přidal patrné tranceové struktury, které probublávají v nečekaných zákoutích.
"Antihuman" tolik nezabředává do potemnělých prohlubní mysli, spíše si pohrává brouzdáním mezi odlišnými stimulanty lidské duše. Přízraky a plazivé stíny vás obklopí jen decentně, jako by měly samy strach vás nějak ranit. Jsou to jemné jehličky, které popichují a nenechají vás upadnout do spánkového deliria. Toto teritorium je svým způsobem novum, jež je potřeba hýčkat a ve vlastních fantaziích si smyslet vlastní pravidla na záchranu těchto příběhů a pocitů, přesně jako v prvním dějství "Nekonečného příběhu".
Celé album se nese v pomalém, téměř klimbajícím tempu. Žádný spěch nebo uhrančivá zvuková syrovost, ty zde bude hledat zcela marně. Navrstvené melodické prvky (klavírní linie, táhlé klávesové roviny...) se tu vystavují na obdiv s opatrností a nenápadností. Jako by ve strachu toto vše očekávalo náhlý útok z temnot (vyslaný ze země deprese), který by toto skupenství atmosfér chtěl rozcupovat na mikročástice a dodat jim zcela jiný řád.
Words Have Nothing... číst dále
Nejprve Ryby a Lord Sauran stvořili prostranství pro Disharmony, v němž vycítili určitá omezení pro téměř soundtracková preludia, která následně vštěpili do projektu Oxyd. Sauron však vykročil ještě dál. Jeho sólová práce pod hlavičkou Headdreamer sklouzává do vod ambientu a hran meditačního new age. Přesto si uchovává cit pro práci s elektronickými zvuky, základy idm a k tomu všemu přidal patrné tranceové struktury, které probublávají v nečekaných zákoutích.
"Antihuman" tolik nezabředává do potemnělých prohlubní mysli, spíše si pohrává brouzdáním mezi odlišnými stimulanty lidské duše. Přízraky a plazivé stíny vás obklopí jen decentně, jako by měly samy strach vás nějak ranit. Jsou to jemné jehličky, které popichují a nenechají vás upadnout do spánkového deliria. Toto teritorium je svým způsobem novum, jež je potřeba hýčkat a ve vlastních fantaziích si smyslet vlastní pravidla na záchranu těchto příběhů a pocitů, přesně jako v prvním dějství "Nekonečného příběhu".
Celé album se nese v pomalém, téměř klimbajícím tempu. Žádný spěch nebo uhrančivá zvuková syrovost, ty zde bude hledat zcela marně. Navrstvené melodické prvky (klavírní linie, táhlé klávesové roviny...) se tu vystavují na obdiv s opatrností a nenápadností. Jako by ve strachu toto vše očekávalo náhlý útok z temnot (vyslaný ze země deprese), který by toto skupenství atmosfér chtěl rozcupovat na mikročástice a dodat jim zcela jiný řád.
Words Have Nothing To Say (EP)
Kromě dvou freedownload singlů ("Walk In My World", "Colder") na srpen Headdreamer nachystal épéčko "Words Have Nothing To Say", na němž pokračuje na započaté cestě. Atmosférická spirála čtyř nových tracků vás obepne svou náruživou slepotou a mrští kamsi do niterného světa meditace. Při "This Is The End" se dere do popředí i melancholický nádech vnitřních pocitů, opačným stimulem je propracovaná "The Force That Drives Life". Za pozornost rozhodně stojí i dvojice remixů kompozice "Your Eyes In The Morning" z debutu "Antihuman". Structural Fault se tedy ve finále více držel při zdi a udržel pohromadě konstantu originálu. To spřízněné duo Empty si tuto optimismem načechranou krásku více přetvořilo k obrazu svému. "Words Have Nothing To Say" je tak plnohodnotným obohacením "Antihuman", s nímž tvoří kompaktní celek.
Headdreamer vykřesal na "Antihuman" nová zvuková spektra, která se v náznacích derou na povrch v domovských projektech. Náladami napěchované instrumentální kompozice si dokážou vytvořit svou živoucí imaginaci v časoprostoru noční relaxace, případně meditačních uvolnění stresem rozedraných duševních cyklů. To vše pomocí těch nejzákladnějších hudebních principů.
Komentáře