Na předchozím albu "V čajové konvici" si Květy jakoby oddechly. Spojily se s projektem, který se motá kolem komiksové holčičky Fagi. Kapela nahrála i písničky, co nepocházely z pera Martina Evžena Kyšperského. Deska to byla uvolněná, bez problému se dala poslouchat i s malými dětmi. Šlo o sbírku jednoduchých písniček, a i když tu pořád bylo dost zajímavých postupů či zvuků, byl to vlastně víc folk než alternativa. Alternativa k českému folku.
A tak Květy mohly načerpat síly a dostat chuť na syrovou desku. Jestliže v éře "Fagi" byly Květy tulipány, sněženky a heřmánek, dnes to jsou spíš kapradiny, lišejníky, plavuně a přesličky. Játrovky. Na desku se dostává až nezvyklá dávka psychedelie, zkoušejí se zajímavé experimenty a nespolupracuje se s hosty. "Bílé včely" jsou (až na jednu malinkou výjimkou) nahrávkou, na níž se podílela jen kapela sama, tedy Martin E. Kyšperský, Albert Novák, Ondřej Čech a Aleš Pilgr.
A tak jediným nečlenem kapely, který mohl do nahrávky zásadně vnést i otisk sebe sama, byl Ondřej Ježek, což Martin Kyšperský vysvětluje: "Ondra Ježek by se normálně neudržel a nahrál tam všelijaké nástroje (a on to umí!). My mu řekli, že nezveme hosty, ale on může, protože už je vlastně napůl v kapele, v rodině. Vyřešil to tak, že sice nedotáčel nástroje, ale zato nám přidal různá echa, pazvuky, skřípance i úplně sladké ozvěny. Vyrobil to ze střípků zvuku našich vlastních vyhrávek. Duchové ve stroji."
Ten, kdo kapelu... číst dále
Na předchozím albu "V čajové konvici" si Květy jakoby oddechly. Spojily se s projektem, který se motá kolem komiksové holčičky Fagi. Kapela nahrála i písničky, co nepocházely z pera Martina Evžena Kyšperského. Deska to byla uvolněná, bez problému se dala poslouchat i s malými dětmi. Šlo o sbírku jednoduchých písniček, a i když tu pořád bylo dost zajímavých postupů či zvuků, byl to vlastně víc folk než alternativa. Alternativa k českému folku.
A tak Květy mohly načerpat síly a dostat chuť na syrovou desku. Jestliže v éře "Fagi" byly Květy tulipány, sněženky a heřmánek, dnes to jsou spíš kapradiny, lišejníky, plavuně a přesličky. Játrovky. Na desku se dostává až nezvyklá dávka psychedelie, zkoušejí se zajímavé experimenty a nespolupracuje se s hosty. "Bílé včely" jsou (až na jednu malinkou výjimkou) nahrávkou, na níž se podílela jen kapela sama, tedy Martin E. Kyšperský, Albert Novák, Ondřej Čech a Aleš Pilgr.
A tak jediným nečlenem kapely, který mohl do nahrávky zásadně vnést i otisk sebe sama, byl Ondřej Ježek, což Martin Kyšperský vysvětluje: "Ondra Ježek by se normálně neudržel a nahrál tam všelijaké nástroje (a on to umí!). My mu řekli, že nezveme hosty, ale on může, protože už je vlastně napůl v kapele, v rodině. Vyřešil to tak, že sice nedotáčel nástroje, ale zato nám přidal různá echa, pazvuky, skřípance i úplně sladké ozvěny. Vyrobil to ze střípků zvuku našich vlastních vyhrávek. Duchové ve stroji."
Ten, kdo kapelu pravidelně sleduje a navštěvuje její koncerty, si už v průběhu roku musel všimnout, že se v repertoáru objevují nové písničky. Šlo třeba o skladby "Lesní duch", "A. Kurosawa", "Kostra" nebo "Marko Polo". A možná, že pro mnohé bude v některých případech překvapení, do jaké polohy se ve své podobě posunuly. Zajímavý svět si našla zejména "A. Kurosawa". Kapela nahrála písničku, tu pak ale (včetně vokálu) pustili pozpátku a Martin Kyšperský do toho znovu nazpíval vokál. Vzniká tak dojem přetáčení filmu, vzpomínání, vnímání skutečnosti ve dvou parelelních světech jdoucích proti sobě. Pohled na život řízený osudem, zpětnou konfrontaci s vlastními sny.
"Bílým včelám" se povedlo vnést zajímavou ideu i do bookletu. Z lidských tkání tu vyrůstají různé rostliny, čímž se asi naprosto přesně podařilo naplnit to, čím by mohla kapela být. A zároveň došlo i k velmi pěknému grafickému ztvárnění těchto nových homo herba, nápaditá grafika bookletů je ostatně u Květů pravidlem.
Deska je navíc nesmírně pestrá. Povedlo se navodit halucinacemi a psychedelií protkanou atmosféru prostředí, kde žije "Lesní duch" (to je píseň!), tady se kapela přibližuje podobně hlubokým stavům, jež tak dobře uměli ve svých písních navodit The Doors s Jimem Morrisonem. Vedle toho tu je i jemná kratičká písnička "Tvůj dům", kde se mihne Marta Svobodová z Budoáru staré dámy. "Pole, tráva a činžáky" zas, jako by byla inspirována hudbou, kterou teď hraje s Květy spřízněná skupina Zrní.
"Bílé včely" vycházejí, podobně jako "Myjau", nejen na CD, ale i na vinylu, médiu, jež se ke Květům báječně hodí. Až si je z něj poslechnete dostatečněkrát a vytvoří se nezbytné škrábance, stanou se součástí této nahrávky. Spolu se zvuky Ondřeje Ježka tak budou dotvářet atmosféru desky, která bude ještě dlouho, dlouho, dlouho, dlouho žít svým vlastním životem.
Komentáře