První Hoře - Achtung, Sultan!

První hoře pyšní, rozhodně nepatří do mainstreamu. Přes své letité působení na tuzemské scéně, které z ní vyrobilo téměř kultovní formaci, a přes udělení sošky Anděl za album "Lamento" a mnoho dalších získaných cen se kapela nikdy nevymanila z undergroundového doupěte. Na druhou stranu tomu ani nikdy nešla příliš naproti. A s novou deskou "Achtung, Sultan!" se na tom nic nemění.

Určitý náznak posluchačské přívětivosti přinesla dosud poslední řadovka "Křehký mechanismus pozemského štěstí", která se po autorské stránce nesmírně povedla a zahnala zklamání po trochu bezkrevné předchůdkyni "Imaginarium". První hoře si ale i zde ponechali větší část své osobitosti a žánrové neuchopitelnosti.

Na novince zůstává vše při starém, jen se navíc dostavuje ještě vyšší míra ztřeštěnosti umocněné zvrhle osmdesátkovým outfitem. Zatímco "Maškaráda" nabízí přesně to, co bychom od skupiny čekali, tedy seriózní kombinaci zběsilých kytar a filosofujícího obsahu v punkovém obalu, skladby jako "Osolen", "Yummi Yummi" a "Prase s kamerou" jdou na hranu toho, co jí je schopen posluchač odpustit.

Dadaistické texty, výrazné klávesové linky a přepálený zpěv Milana Urzy začnou bavit až v momentě, kdy se srovnáte se skutečností, že to žádný smysl nemá. Buď na ten kolotoč nastoupíte, nebo z něj sletíte a rozsekáte se o ostré hrany tohoto podivného světa.

Jakési hitové parametry ale rozhodně nezapře skladba "Velkej developer", které by se takový Mike Patton, kdyby měl možnost ji slyšet, rozhodně usmál a dal jí palec nahoru. Jde o téměř hardcorovou palbu se syrovým textem: "Karlínskej démon, brunátnej kníže, už paty ti líže, chce mít to, co je tvý." Přesto píseň nepostrádá nadhled a humor.

Celá deska působí veskrze zábavně a její poslech rychle uteče. Jak jsme ale již zmínili, je třeba vědět, s jakými kartami se bude hrát. Po sedmileté pauze kapela přichází s nápaditým materiálem, který se jen těsně nedotáhl na nejlepší počiny v její silné diskografii.

Provokovat tyto muzikanty zkrátka těší a sympatie získávají i za to, že svou hudbou se zjevně umějí bavit i oni sami. Pochvalu zaslouží také pop-artový přebal z rukou grafičky Petry Komárkové, díky kterému dostává posluchač další důvod pořídit si vůbec první vinyl v historii První hoře. ]]>