Suede - The Blue Hour

Brett Anderson, zpěvák britské legendy Suede, psal texty pro nové album kapely z pohledu dítěte. Jeho syn mu je múzou, tématem strasti dětství, místem děje jsou pak zanedbaná zákoutí, lokality, která neukazujete návštěvám a kterými se vůbec raději moc nechlubíte. V rozhovorech Anderson upozorňoval, že poslech "The Blue Hour" není moc příjemná záležitost. Tohle není bezpohlavní pop pro komerční rádia.

Suede se tedy z temného města vydali na ještě temnější předměstí a pak dál, snad až do hlubokých lesů a na vřesoviště zahalená mlhou. Hudba je velkolepá, obklopí posluchače ze všech stran, vyvolá bázeň a ohromení, třeba jako v "Chalk Circles", kde zní až chrámový sbor. Zpěvákův charismatický hlas se vznáší nad mohutnými kytarovými stěnami a v nadpoloviční většině písní jej obalují bohaté smyčcové aranže - zde registrujeme výraznou českou stopu zanechanou pražskými filharmoniky, což se nejvýrazněji dá ilustrovat na "All The Wild Places". Při poslechu téhle nádhery má jeden chuť zahřát někomu blízkému prokřehlé ruce. Mimochodem, v několika textech se opakuje motiv zasněžené krajiny.

"The Blue Hour" tedy není příjemná ve smyslu bezstarostnosti a sametově hladivého klidu. Od posluchače něco chce, zatáhne ho do namodralého příšeří, rozjitří rány, a přesto je přitažlivě okouzlující, viz tuze smutná milostná "Mistress" nebo dramaticky rostoucí "Tides". Jsou tu i hity: paprsky naděje se derou skrze mraky v nebesky klenutém refrénu "Life Is Golden" (klip k písni se natáčel v ukrajinském městě duchů Pripjať) a v "Cold Hands" úderný kytarový riff vystřelí posluchače až do stratosféry.

Některé skladby evokují návrat k prvním dvěma deskám kapely ("Don't Be Afraid If Nobody Loves You"), kdy v polovině devadesátých let Suede tvořili temnější protipól bohům britpopu. Od té doby ovšem dospěli a prošli si svými běsy. "The Blue Hour" je mistrovské dílo, nelehké na poslech, a přesto nesmírně krásné. Dílo, v němž se muzikanti dívají na svět pohledem nevinného dítěte, které teprve bude konfrontováno s nesmírnou krásou i hnusem, radostí i bolestí, láskou i osaměním.